KonMari cesta pro všechny začíná tříděním první kategorie, tedy oblečením. Dříve jsem se domnívala, že mám hezké a kvalitní oblečení a také, že umím nakupovat. Dnes mám ráda minimalismus v šatníku a aspiruji na kapsulový šatník.

Pracovala jsem v jedné korporaci a cesta z práce vedla přes nákupní centrum, takže jsem tam dost často při obědové pauze nebo večer po skončení směny prostě zaplula a něco si vybrala ve slevách. Myslela jsem si, jak jsem nakoupila výhodně a kolik jsem ušetřila. Vlastně jsem si skoro nikdy nekoupila něco, co by nebylo zlevněné.

Po narození syna a na mateřské dovolené se můj životní styl dost zásadně změnil. Odstěhovali jsme se za Prahu do domečku u lesa a já skoro 2 roky užívala, že takové věci jako oblečení, líčení nebo nějaké nakupování vůbec řešit nemusím. Bylo to první období, kdy jsem si asi od puberty dokázala od toho všeho dát úplnou pauzu. Dříve jsem chodila nalíčená snad i vynést odpadky :-D. Užívala jsem si naplno přítomný okamžik se synem, chodili jsme hodně do lesa na procházky a trávili většinu času mimo město, tak jsem oblečení kromě pár kojících a nosících kousků moc neřešila. 

Po necelých 2 letech na mateřské dovolené jsem jakoby mávnutím proutku najednou pocítila silnou touhu změnit šatník a rozhodla jsem se zásadně roztřídit své oblečení. Třídila jsem na několik fází, přirovnala bych to k loupání cibule. Začínala jsem s asi tak s 900 kusy. Zní to jako hodně, ale zkuste si namátkou spočítat to své a uvidíte, že to je vcelku běžné číslo. V prvních fázích třídění jsem ještě ani KonMari metodu neznala. Ta mi neskutečně pomohla třídění dotáhnout jednou provždy a začít úplně od znova. Díky tomu, že při třídění v KonMari metodě pracujeme s vizí, jsem snadněji identifikovala, co už do mého ideálního šatníku a životního stylu dále nepatří a mohla se s tím s klidným srdcem rozloučit. Pokaždé když jsem oblečení vytřídila, jsem byla překvapená.

Poklady v šatníku?

Uvědomila jsem si, že pryč nedávám žádné poklady. Už to byly často věci, které měly něco za sebou, případně nebyly vůbec valné kvality. A vlastně jsem z toho byla překvapená, protože dokud jsem tak zásadně netřídila, tak jsem měla narvanou skříň a měla jsem pocit, že jsou to velké poklady, když jsem je přece nakoupila v těch slevách tak neskutečně výhodně. Abych zkrátila své vyprávění o třídění. Po několika dalších fázích třídění jsem skončila s šatníkem o zhruba 90 kusech oblečení, z nichž velká část bylo oblečení na doma nebo sportovní oblečení. Mohla jsem začít od znova a na to jsem se moc těšila.

Kapsulový šatník je minimalismus v šatníku

Na své cestě k vysněnému šatníku jsem se na jedné přednášce seznámila s konceptem kapsulového šatníku. Stylistka Marcela Křížová hovořila o tom, že takový šatník je zaměřen na kvalitu a ne kvantitu. Takový šatník je v podstatě minimalismus v šatníku, máte pouze několik kousků (kolem 30), které však můžete navzájem velmi dobře kombinovat. Byla jsem nadšená a moc jsem si přála si takový šatník vybudovat. Postupně jsem ale narazila. Zjistila jsem, že mě nebaví nakupovat, protože v běžných řetězcích, ve kterých jsem byla zvyklá nakupovat dříve, již příliš inspirace nenacházím a hlavně mě neoslovuje kvalita. Začala mě také více zajímat udržitelnost. Omezenost času také nehrála v můj prospěch. Nepatřím zrovna k matkám, které by s dětmi rády brousily v nákupních centrech…

Po mnohém váhání jsem se přece jen rozhodla oslovit zmíněnou stylistku a vytvořit s ní přesnou koncepci pro minimalismus v šatníku a dovolit si vůbec objevit, jaký styl oblečení mi opravdu sedí. Byla jsem otevřená změnám. Uvědomila jsem když jsem se dívala na starší fotky, že nejčastěji nosím nějaké tričko a džíny a nechtěla jsem si stále dokola kupovat jen novější verze toho, co už jsem obnosila.

A jaká byla má zkušenost se stylistkou?

Byl to velmi zajímavý oči otevírající zážitek. S Marcelou jsme společně strávily jeden den nakupováním. Měla jsem pocit, jak jsem v módě otevřená novým věcem a najednou jsem zjistila, jak moc konzervativní ohledně oblečení jsem. Kdykoli mi přinesla nějaký kousek, tak jsem chvíli váhala, jestli si ze mě nedělá srandu. Vínový rolák? Puntíkovaný svetr? Kostkovaný kabát, manž…manžestráky??? To jako vážně? Ale vše jsem poctivě vyzkoušela. Zajímavé bylo, že ne vše mi sedlo, jako třeba zmíněné manžestráky, ale nějak jsem nasála esenci trochu jiného stylu, něž jaký jsem si po léta udržovala. Nakoupily jsme několik málo kousků, za jeden den se opravdu nedá stihnout nakoupit celý šatník. Bylo by to i v rozporu s ideou minimalismu v šatníku, který se buduje delší dobu.

 

    Podpora lokálního zboží

    V souladu s mojí představou jsem si pořídila klasičtější kousky a byla sama na sebe zvědavá, zda si je vůbec vezmu na sebe někam jinam, než na nějakou speciální příležitost. Stylistka Marcela se tomuhle pohledu divila: „Ale vždyť takové věci můžeš nosit naprosto běžně ve městě.“ Já jsem na sebe byla zvědavá, jak to celé dopadne. K mému překvapení jsem se v novém oblečení cítila natolik dobře, že jsem až do téhle chvíle v něm téměř pokaždé vyrazila. (Tak dobře do lesa opravdu ne. Ale všude jinam 🙂) Připadala jsem si tak nějak nově a žensky.

    Najednou mi došlo, že mám ráda kvalitní oblečení, že na vědomém nakupování, kdy si dopředu rozmýšlíme, co si pořídíme a zajímáme se odkud oblečení pochází a z jakých je materiálů, není nic rozmarného. Naopak. Podpoříme tak ty správné třeba lokální designéry a ve výsledku ušetříte. Protože kdybych si sečetla všechny ty výhodné kousky z řetězců, kterými jsem měla narvaný šatník a pak to vlastně nenosila, tak to ve výsledku vyšlo dráž, než když jsem si promyšleně zakoupila třeba jeden dražší kousek. Znamená to, že pak nemáme v šatníku 20 svetrů ale třeba jenom dva, ale skvělé kvality, které vydrží léta.

    S novým stylem oblečení,  přišlo také zajímavé uvědomění : baví mě být ženou, která se nebojí být dostatečně ženskou. Není v tom nic povrchního, ani rozmarného. Napadá mě k tomu přirovnání k archetypu královny. Vážit si sebe sama, dovolit si do věcí pro sebe něco investovat a nosit to, v čem se cítím dobře a sama sebou. Může to být pro jiné příležitosti jiný styl. Nejdůležitější se neoblékat pro ostatní, ale pro sebe, pro svůj dobrý pocit. Přeji vám hodně zdaru v třídění a na cestě ke stylu oblečení, který vás vystihuje. Za sebe velmi doporučuji zkušenost se stylistkou, velmi mi to pomohlo a inspirovalo a investovaných peněz naprosto nelituji. A pokud byste potřebovali pomoct vytřídit šatník, ozvěte se, ráda vám pomohu. Třídění by totiž určitě mělo být prvním krokem na cestě k minimalističtějšímu šatníku.

     

    Zaujal vás koncept kapsulového šatníku?