Znáte to, díváte se na Pinterestu nebo Instagramu na krásné fotky interiérů a uklizených dětských pokojíků, sníte o tom, že něco podobného by se vám líbilo i ve vaší domácnosti. Zasníte se… A potom se zvednete, zakopnete o kostky lega, odsunute nějaké poházené oblečení a hračky a tím si vytvoříte cestu obývacím pokojem do kuchyně a říkáte si: „No jo, ty to zase měli načančaný na nějaký focení, normálně to tak nemůže vypadat.“
Odpověď je taková, že může i nemůže. Když budu mluvit za naši domácnost, tak po vytřídění celého domu pomocí KonMari metody, tak v podstatě skoro kdykoli k nám může někdo přijít na návštěvu, aniž bychom kvůli tomu museli nějak zásadně uklízet. Výhodou domácnosti s méně věcmi a dobrým úložnm systémem, je že ji v podstatě velmi rychle, během pár minut, dáte do pořádku. A věřte, že i naše děti dělají velký nepořádek! V podstatě moje taktika je taková, že kdykoli doma procházím a vidím předmět, který není na svém místě, tak ho tam navrátím. Takže si s naším malým synem takhle celý den hrajeme.
Marie Kondo ve své knize Zázračný úklid zaručuje pořádek jednou provždy. Možná si v duchu říkáte, no jo, to si ale můžou tak dovolit dělat lidi bez dětí se tím tak dlouho a do hloubky zabývat. Jenže skvělá zpráva je, že pro domácnosti s dětmi je právě KonMari metoda skvělým vysvobozením z chaosu, stresu a neustálého hledání věcí.
Obecně řečeno, když snížíte počet předmětů v domácnosti, tak se automaticky zvýší možnost pořádku. Má to jednoduché pravidlo, potom co dokončíme velké třídění, tak každé věci určíme své místo a tam ji po použití vracíme. Ano, s dětmi to není tak jednoduché, ale i ony se to mohou od útlého věku učit. (My to s 2 a půl letým synem také zkoušíme, často nepříliš úspěšně, ale zkoušíme to…
Spark joy check
Marie Kondo, zakladatelka úklidové metody KonMari, napsala svůj první bestseller, když byla ještě single žena žijící ve svém malém bytečku v Tokyu. Vzhledem k množství dotazů a nejasnosti, které vyplynuly z knihy první vznikl ještě druhý díl Žít s radostí. Ten je téměř ilustrovanou encyklopedií a vysvětluje KonMari filozofii do všech detailů. Marie na základě zkušeností s vlastními dětmi vypozorovala, že děti starší 3 let mohou v domácnosti začít praktikovat tzv. Spark joy check – tedy můžeme s nimi třídit jejich věci a pokládat jim otázku, zda jim určitý předmět dělá radost. Nečekejte, že děti se s něčím budou jednoduše loučit!
Marie Kondo doporučuje začít s tříděním s dětmi staršími tří let. Postupy, které předává jsou velmi obecné. Jedná se o doporučení, aby se děti učily od nízkého věku dávat věci zpátky na své místo, do svých domečků. Aby měly jasně vymezené zóny pro svoje dětské věci. Aby rodiče ukazovaly a vysvětlovaly, co dělají a do úklidu je zapojovaly. Stejné doporučení je v souladu s Montessori.
Co se týče samotného třídění, domnívám, že s dětmi i kolem tří let není úplně možné. (S mými dětmi to tedy rozhodně možné nebylo!) Mám vyzkoušené s vlastními dětmi, že zatím nejsou schopné se s věcmi loučit (věk 3 a 6 let) a přijde mi to zcela přirozené, odpovídající stupni vývoje jejich psychiky, kdy je samozřejmé upřednostňovat přítomný okamžik a svoje zájmy. Jé téměř nemožné, aby dítě ve věku tří let vnímalo budoucnost a minulost. “Už jsi si s hračkou dlouho nehrál a teď je na čase ji propustit, darovat někomu jinému.” Dítě vidí hračku, kterou mu ukazujete a hned ho napadne: “Jee, to je super hračka, tu jsem teda dlouho neviděl/a a fakt jí chci!” Pokud ještě zmíníte, že by se dávala pryč, je to ještě o důležitější hračka, kterou právě velmi potřebuje! A to je přece pochopitelné. Je to jakoby někdo naběhl k vám do skříně a začal vám vytahovat věci a rozhodovat o tom, že něco máte dát pryč. “Hele, to jsi přece dlouho nenosila tyhle šaty, tak je koukej dát kamarádce nebo na charitu.” Asi byste se také začali o svoje šaty dost zajímat a našli dost argumentů, proč si je nechat. Stejně je přirozené, že dítě nemůže chápat aspekt darování jinému dítěti a organizaci apod., protože na jeho stupni vývoje vnímá vše přes svoje vlastní zájmy a pocity. Já, já, jen já a to je naprosto správně. Formuje se tím jeho vlastní ego. Takže co s tím?
Je dobré když se děti vyskytují v prostředí, kde vnímají, že pravidelné třídění věcí je něco zcela běžného. Dělá to máma, dělá to táta a tak to děláme i s hračkami. Vnímají pak jako samozřejmé, že pravidelná údržba je běžnou součástí domácnosti. Můžeme začít tím, že je necháváme vybírat jaké oblečení, hračky a knížky se jim vlastně líbí. Které by si vybrali, že je mají nejraději? To na začátek úplně stačí.
U mladších dětí pravidelně děláme očistu hraček a takových těch drobností, které si nosí z venku. Je to mix kamenů, klacíků, mini figurek, nálepek, šňůrek, papírků apod. Mají takových předmětů plné kapsy, baťůžky a občas i nějaké skrýše v pokoji. Upřímně syn je na tyto předměty přeborník. A pravidelně zapomíná, co všechno si přinesl a co kde má. Tyto věci jsou na malou chvíli v centru jeho fantazijního světa a pozornosti a pak o ně naprosto ztratí zájem. Postupně je sbírám a dávám do menší krabice nahoře v dětském pokoji na polici. Když je plná, prostě většinu vezmu a vyhodím. Například figurky z Kinder vajíček nemusíte úplně vyhazovat, ale třeba je darovat někde do ordinace, využijí je jako dárky pro děti, nebo je dají do čekárny. Můžete je před odnesením dát na umytí do myčky – pokud nejsou dřevěné a ručně malované samozřejmě.
Teprve v další fázi a u dětí starších 5 let se můžeme pustit do vysvětlování. Pokud chcete nové hračky, je třeba některé dát pryč. Nevejdou se sem, uvolníme tak místo novým. Syn tento argument přijal a je s motivací vidiny nové hračky schopen přijmout, že se jedna, dvě hračky vyřadí. Byl to opravdu několikaletý proces, zkoušela jsem to s ním často velmi neúspěšně s pocitem, že buď něco dělám blbě já nebo on, asi tak od jeho tří let. Až jsem pochopila, že prostě nedůvěřuji tomu, že by děti od tří let byly schopné třídění! A i pokud je vaše dítě už starší 5 let a není zvyklé společně dělat pořádek v hračkách, opravdu začněte pouze tou reorganizací, uděláním si přehledu a maximálně vyřazením těch rozbitých věcí. Neuspěchejte to! Když dítě pocítí nějakou formu nátlaku z vaší strany, nepropustí vůbec nic. Jde nám hlavně o to, aby přijaly, že když chtějí nějaké nové hračky, je třeba aby nějaké věci byly vyřazeny.
Teprve se staršími dětmi, které jsou zvyklé na postup výše popsaný, můžeme přinášet téma, že by se hračky hodily jinde. Tedy zejména hračky, kterým dávno odrostly. Můžete je společně odvézt na charitu nebo nějakou výměnou akci a tam si klidně za to mohou něco vybrat.
Možností je mnoho, nejdůležitější je děti do celého procesu zapojovat. I v rámci třídění v celé domácnosti, ne že by se ho musely přímo aktivně účastnit, ale mohou být přítomné ve společném prostoru a můžete jim krátce vysvětlit, co děláte. “Dávám pryč tyto věci, protože už je nepoužíváme. Protože se nám jich sešlo několik. Protože jsme dostali nové darem. apod” Ať vidí, že je to běžná rutina, že se v rodině jen nehromadí harampádí. Rodiče mi občas říkají: “Ale to moje dítě nechce nic dát pryč. Chce si všechno nechat!” No to je úplně běžné. Jak to máte vy sami? Už jste si udělali pořádek v celé domácnosti a ve svých věcech? Tam je totiž třeba začít a jít dobrým příkladem. Těžko po dětech můžeme chtít něco, co sami neděláme.
S KonMari metodou můžeme postupně děti učit se s věcmi vědomě loučit. Starším dětem můžeme vysvětlit, že některé děti mají málo nebo vůbec žádné hračky. A kdyby mohly vybrat třeba jen jednu nebo dvě, tak které by darovalo jinému dítěti? Roztříděné a funkční hračky mohou udělat radost známým a kamarádům s mladšími dětmi. Případně je můžete darovat do azylových domů či odvézt na nějakou výměnnou akci typu SWAP.
Existují i výměnné SWAP akce zaměřené přímo na hračky a dětské oblečení. Je to skvělý způsob, jak bez utrácení získat dětské oblečení v dobrém stavu. Osobně nejsem příliš zastánce přeprodávání dětského oblečení a hraček. Cena, kterou za danou věc získáte, je tak nízká, že v porovnání s časem, který naložíte na vyfocení, publikování, odpovídání na dotazy a konečné odeslání mi přijde neúměrný. Čas je mnohem cennější komodita.
V domácnosti platí, že méně je více
Obecně si děti více vyhrají, když mají menší počet hraček. Působí to blahodárně a harmonicky na jejich psychiku, když pokoj není chaotickým skladištěm. Zkuste hračky pravidelně protřídit a rozloučit se všemi rozbitými a nefunkčními. Já také pravidelně a dost nekompromisně vyhazuji všechny kartičky, obrázky a figurky, které se nám nepodaří nevyfasovat někde u lékařů, v restauraci, za odměnu atd. Můžete také vyzkoušet rotování hraček – co 14 dní nebo alespoň za měsíc zkuste některé hračky schovat a za dalších 14 dní je zase prohoďte. Děti budou mít pocit, že mají úplně nové hračky pokaždé, když vytáhnete ty schované. Syn je vždy nadšený, když to tak udělám!
Co přinese KonMari třídění celé rodině?
S KonMari šetříte spoustu času hledáním věcí, protože získáte velmi dobrý přehled. Nemusíte před každou návštěvou lítat po svém domově a zoufale uklízet.
Děti jsou jako houby a když je v celé domácnosti pořádek, berou tako jako status quo a přenáší se to i do jejich pokojů. Pamatujte ale, že pokud to tak není, nikdy bychom do třídění a uklízení neměli nikoho nutit. Vždy inspirujeme ostatní v rodině svým konáním. Působí to magicky, já vždy když něco protřídím, přidá se manžel v jiné části domu. Navíc jsou také určité fáze v životě, kdy třeba vaše adolescentní dítě chaos potřebuje jako nutnou součást vlastního vývoje, tak to respektujte.
KonMari metoda s dětmi v kostce:
- S tříděním s dětmi podle Marie Kondo můžeme začít ve 3 letech (můžeme třídit hračky, knihy, oblečení). Začínáme s tříděním pozitivně. Dítě můžeme požádat, aby nám ukázalo své např. 3 nejoblíbenější hračky, knížky apod.
- Děti starší jednoho roku učíme vracet věci zpátky na své místo – do jejich domečků.
- Při uklízení dětem vysvětlujeme, co děláme. Děláme tak hravě a pozitivně, aby to vnímaly jako hru spíš než povinnost.
- Učíme děti se s respektem loučit s rozbitými a vytříděnými hračkami. (V KonMari stylu hračce, oblečení, knížce před vyhozením či darováním poděkujeme.)
- Hračky pravidelně rotujeme. (Schováme jich několik a za nějaký čas zase protočíme).
0 komentářů